Obrazná pojmenování

Obrazná pojmenování

Tropy

Obrazná pojmenování v užším smyslu; přenášení významu původního pojmenování na jiný předmět.

Metafora

• v jediném pojmenování spojuje 2 významy na základě vnější podobnosti (zub pily, kapka štěstí, hlava rodiny, perly rosy)
• př. „Slunce napsalo krásnou báseň zlatým

perem na naši zem.“

Metonymie

• spojení 2 významů na základě věcně souvislosti (město čeká ⇒ všichni obyvatelé města

)

Personifikace

• zosobnění – neživým věcem jsou přisuzovány lidské vlastnosti a schopnosti (moře mě objalo rukama, slunce se usmívá)
• založeno na metafoře
• př. „Špička věže svatovojtěšského kostela píchala zvědavě do modré oblohy.“

Synekdocha

• druh metonymie
• pojmenovává celek jednou z jeho částí (žili pod jednou střechou

⇒ dům; v létě tyčí se tu kukuřičná zrna ⇒ klasy)

Perifráze

• opis, jímž se vystihuje určitý jev nebo děj pomocí typických znaků
• nepojmenovává věc přímo, ale prostřednictvím pojmenování hlavních vlastností či vzhledu (přístroj Celsiův ⇒ teploměr)
• př. „Nenadála jsem se, že se tak brzy u vás budou péci svatební koláče.“ ⇒ nemetonymické vyjádření: že budete tak brzy strojit svatbu

Eufemismus

• zjemnění nepříjemné věci formou opisu (až odejdu nebo až bude růst nade mnou tráva ⇒ až umřu)

Oxymóron

• nelogické spojení dvou protikladných slov (jejich významy se vylučují)
• má zdůraznit vlastnost (živá mrtvola, umřelé hvězdy svit, mrtvé milenky cit)

Ironie, sarkasmus

• vytýkání nedostatků pomocí slov opačného významu

Symbol

• zastupuje skutečnost jejím znakem; často je mnohoznačný a souvisí s autorovými znalostmi, zkušenostmi (srdce, váhy, kříž, vlajka, …)

Poetismy

básnická pojmenování (luna, blankyt, krůpěj, jitro, hyzdit, brázdit, rozčísnout oblohu)