Proletářská literatura

• levicové orientovaná literatura z počátku 20.let 20.století, která v letech 1920 - 1923 zastínila civilistickou a vitalistickou poezii.

• vzniká jako nový proud na počátku republiky

• vzniklo v prostředí avantgardního hnutí Devět sil v Praze → založeno roku 1920 - Vančura, Teige, Seifert, Wolker, Nezval, Biebl, Havel, Frejka, Burian

    º devět sil = květina

    º měl podpořit revoluci, hájil dělníky

    º byl tribunou poetizmu

    º opustil ho Wolker, Píša (ten uspořádal Wolkerovu pozůstalost)

• má svůj manifest: TEORETICKÁ STAŤ = Proletářské umění - vyšla v časopiseVar - řídil jej Zdeněk Nejedlý

Rysy proletářské literatury

• třídnost - má sloužit dělnické třídě

• tendenčnost - k něčemu vést, zrušení kapitalizmu

• revolučnost - převrat

• kolektivizmus - proti individualismu je nutno postavit kolektiv

• optimismus - předpoklad pro umění

 

 

Jiří Wolker

• narodil se v Prostějově, zemřel na tuberkulózu

• je autorem vlastního epitafu

• po smrti velmi oslavován - jeho dílo až přeceňováno

• diskuse: „Dosti Wolkera“ - vyvolal ji František Halas

• Host do domu - básnická sbírka

    º užívá jinošskou lyriku, opěvuje prosté věci, promlouvá s nimi

    º důvěrný vztah ke světu , láska k lidem

• Věci

    º Svatý kopeček - poutní místo

    º Pokora

    º Poštovní schránka

• Těžká hodina - nejznámější sbírka

    º symbolické označení pro porod

    º jinoch se přeměnil v muže, nemá naivní pohled na svět, uvědomuje si rozdíly mezi lidmi

sociální balady 20. století:

• Balada o očích topičových

    º dělník ztrácí při práci zrak

• Balada o snu

    º uskutečnit sen = zabít ho

• Balada o nenarozeném dítěti

• Balada o ženě, muži a Bohu

• Balada o rentgenu

• Balada z nemocnice

• Balada námořníka

moderní pohádky:

• O milionáři, který ukradl slunce

• O kominíkovi

• Pohádka o listonošovi

 

• Pohádka o Johnym z cirkusu 

 

 

Poetismus

 

- jediný český „- ismus“. Jeho hlavními propagátory po celou dobu byli Karel Teige a Vítězslav Nezval. Poetismus je spojen s avantgardním prostředím pražského Devětsilu. Platí Teigeho slova, že poetismus je „umění života, umění žít a užívat.“

 

Hlavní rysy poetismu:

 

1)       je jednoznačně ovlivněn tvorbou Apollinaira

2)       námětem jsou technický pokrok, velkoměsta, kouzlo exotiky, cestování, filmové grotesky, jazz. Poetismus nechtěl vymýšlet nové světy, ale mínil uspořádat tento svět tak, aby byl „živou básní“.

3)       odmítá konvence v literatuře a hledá nové jazykové prostředky, velkou roli hraje asociace 

4)       hravost a sklon k zlehčování

5)       v rýmech je využito asonance

6)       chce být apolitickým – nevidí v poezii politický prostředek

 

Vítězslav Nezval (1900 – 1958)

 

Podivuhodný kouzelník – kouzelník přichází na svět, aby učil žít lidi v souladu s jejich přirozeností a není to nikdo jiný než sama poezie.

 

Edison – je zde využit postup apollinairovského pásma (např. Akrobat). Popisuje okouzlení nočním ozářeným velkoměstem, ale především obdiv k tvůrčím schopnostem člověka.

 

Konstantin Biebl  (1898 – 1951)

 

Prošel od proletářského období přes poetismus až k období surrealistickému. Jeho kultivované verše nejsou průbojné, ale znějí tiše a skromně, obsahují motivy exotiky. Díla: Zloděj z Bagdadu, S lodí, jež dováží čaj a kávu.

 

Jaroslav Seifert  (1901 – 1986)

 

Díla Na vlnách TSF a Poštovní holub.

 

Meziválečná poezie

 

Josef Hora (1891 – 1945)

 

Básník a překladatel. Roku 1929 odchází spolu s dalšími šesti spisovateli z komunistické strany, a to na protest proti Gottwaldovu způsobu vedení. V jeho poezii hraje důležitou roli čas. Člověka provází od narození až k smrti a Hora dokáže sugestivně vyjádřit hrůzu i strach s úzkostí z jeho uplynutí.

 

Struny ve větru

Domov – reakce na Mnichov

Jan Houslista – lyrickoepická skladba vypravující o návratu českého virtuóza, jemuž zahraniční úspěchy a sláva nedávají pocit vnitřního uspokojení.

 

František Halas (1901 – 1949)

 

Brněnský rodák, jeden z nejsložitějších klasiků české poezie. Nikdy nepatřil k žádné skupině a jeho poezie je jakýmsi vyrovnáváním se se skutečností. Téměř všemi jeho sbírkami se vine dominantní motiv smrti, Halas však není básníkem pesimistickým, ale tragickým. Po roce 1948 byla jeho tvorba nevyhovující ideologii odmítána a prohlášena za nepřátelskou a nebezpečnou.

 

Sépie

Naše paní Božena Němcová

Staré ženy – podává až nemilosrdně reálné vidění rysů osamělé ženy na sklonku jejího života.

Torzo naděje – jedna z nejpřesvědčivějších reakcí na období mobilizace a mnichovských událostí.

článek pochází z: https://literatura2.topsid.com